Kultura, památky

Poděkování sponzorům, kteří pomohli s opravou kostela Sv. Petra a Pavla v obci Nákří.

 

Jak se určuje Masopust a jak Velikonoce.

 

Obec Nákří zhotovila kamennou vyhlídku při cestě na Loma, na vrcholu cesty. Z této vyhlídky je krásný výhled na obec Nákří a celé okolí včetně Šumavy. Kameny nám věnovala obec Ktiš a vlastní kameny ležely na parcele č.583/1 v katastrálním území Smědeč. Kamenná vyhlídka byla zhotovena dne 4.11.2011.

Zde je ke stažení seznam akcí, které se budou pořádat v roce 2013.  Seznam kdy jsou masopusty do r.2019.

 
 
Obci Nákří se dochovala kronika z roku 1943
 
V obci je též kostel, který je zasvěcen Petru a Pavlu a je to kulturní památka. Nejstarší záznam je z poloviny 14.století. Podle kroniky obce Nákří se uvádí rok 1345 kdy se potvrzuje příjem desátku z Radomilic pro zdejšího faráře. V pamětní knize fary Nákří, kterou přeložil z latiny a němčiny pan farář Jan Švec narozen 18.5.1878 na faře od 1.6.1950. Podle pamětní knihy se uvádí, že bylo 10 arciděkanátů a 3.arciděkanát Bechyňský obsahoval 7 dekanátů 1.dekanát Bechyně měl 75 plebánčí čili farností, mezi nimi Nákří, které odvádělo pololetně na desátcích 16 grošů.
Gotická, orientovaná v době slohu barokního, průčelnou věží r.1774 rozšířená stavba, byla r.1897 se šetrným ušetřením starších cenných částí, obnovena. Kněžiště jest čtverečné, 4.85 m dlouhé a 4.9 m široké, přepjato jest gotickou klenbou křížovou, jejíž na hranách otupená žebra spočívají na jednoduchých konzolách, protínají se ve svorníku. V severní stěně pěkné sanknarium, zakončené pěknou lomenicí, zdobenou na ramenech lupeny a hrozny a v tympam pelikánem. Triumfální oblouk hrotitý 3 m silný, nesl původně věž (dnes opět,pozn.kronikáře). Loď kostela je 15.65 m dlouhá a 7.65 m široká,vchod je ze strany severní a západní. V severním vchodu zřízen Boží hrob. Kamenná křtitelnice 95 cm vysoká, gotická s kalichem, zdobena znaky růže, půlměsíc, hvězda a velké M. Štít rytířský. Na pateně jest vyryt erb s nápisem (staročeským): "Jiří Albrecht Zbudovský ze Žebenberku". Starý hrob v kostele: před oltářem pod triumfálním obloukem jest velký kámen, který nese latinský nápis: že pod ním pochován jest farář Antonín Alexijus Navrátil, zemřel r.1743. Na choru lavice, které před opravou kostela bývaly dole, nesou nápis:"Tyto lavice jsou od sousedů Zbudovských r.1806. Kostelní varhany byly nově zřízeny r.1834 varhaníkem Fr.Istlem za 240 zl. 84 kr. 17.srpna 1880 varhany laděny od stavitele varhan Václava Mölzera v Táboře, za 40 zl..Nynější nové varhany postaveny při opravě kostela 1897. 22-23.června 1883, bílil se kostel zvenku i uvnitř. Dveře se předělávaly, aby se mohly otevírati ven. Zároveň se opravovala báň věže, kde byl nalezen letopočet 1774, kdy byla věž dostavěna.31.května udeřil blesk do věže, sjel do kostela a porouchal oltář Panny Marie, ve zdi způsobil 8 děr a nepálil. Při bouři té jest průtrž mračen, voda mezi kostelem a farou tvoří jedno řečiště, není pamětníka tolika vody. Dále ještě při té bouři udeřil blesk do stavení ve Zbudově, v Novosedlech do pastoušky a oboje zapálil. V Dubenci pak do housera na vsi. 1886 dán hromosvod na věž (školní archiv Nakří). R.1897 byl kostel opravován. Provedena nástavba kostela o 1 m zdivo výše. Okna, dříve dřevěná, dána kamenná. Věž zvýšena o jedno patro a střecha věže,dříve baňatá,jako je v Zaháji,nahrazena hrotitou. Nad triumfálním obloukem zřízena nová věž, která v té době již nebyla a do ní koupil farář Petr Šimon Zvettler zvonek. Dřevěné práce provedl truhlář Jan Irmiš z Hluboké n.V.Stavbu prováděl stavitel Bohuslav Kbel z Č.Budějovic za 20.000 zl..Uvnitř kostela změněn otvor dveřní, jímž se kdysi vycházelo na hřbitov a kde až dosud stál oltář P.Marie Bolestné (r.1868 stavěl Jan Brener, malíř a štafíř ve Vodňanech za 294 zl.). Oltář přeložen a z otvoru dveřního udělána jeskyně, v níž stojí socha P.Marie Lurdské. Malbu provedl v jeskyni a kolem ní Václav Vandas, syn Vítů z Dívčic. O tomto místě pověst praví, že zde byl zavražděn farář od rytíře ze Slatiňanů, sídlem v Dívčicích (kdy je neznámo), když dle rytířova rozkazu, nečekal na něho se mší svatou, poněvadž poledne již odzvonilo (viz Svatobijce). Od té doby zůstaly na stěně tři skvrny rezavé, prý krev zavražděného faráře, která z něho vytryskla a zeď poskvrnila. Ještě při opravě kostela, po odstranění oltáře, byly skvrny dobře viděti. O vraždě faráře Nakeřského jest od faráře Josefa Celesýna Friegenfelda r.1804, jenž v té době zde byl farářem, ve farní pamětní knize záznam, kde se mezi jiným praví: "Po nějakém osoběhu přihodilo se, že kostel Nakeřský přes 200 let vlastního pastýře zbaven byl. A to zkrze Následující, jak všeobecná pověst jest, neobyčejnou příhodu. Když potom o nepokojném stavu České země, skrze různá husitská domnívání, vše naopak v náboženství se dalo a každý možnější dle své vůle činil, stalo se, že farář Nakeřský velmi velkou horlivostí, pro náboženské radosti neslýchané, Dívčického pána tak zmužile odporoval a od téhož divokého člověka také v kostele proboden jest. Jehožto krev až podnes na zdi na rohu Epištoly, kde nyní oltář Blahoslavené Panny Marie postaven jest, se spatřuje. Z jakého pokolení tento mordýř jest, nic jistého se nalést nemůže, ale k víře podobné jest, že on z urozeného a rytířského stavu jest, jenž Slatinský sluje. Ani již r.1554 ve své poddanosti měli statek, an Dívčice sluje, jehož následující památka Evy Slatinské ukazuje. Tato památka, která se na zdi na straně Evangelia ukazuje, spatřiti můžeš tento nápis:"Léta Páně 1554 tuto jest pochována urozená Paní Eva Slatinská z Čertynku a na Dívčicích. Jindřich Slatinský ze Slatiny. O této urozené paní a její štědrotě povídá se, že ona pastviště, jenž Blata slují, která kdysi páni z Růže od krále Vladislava darem obdrželi a která potom oni některým vesnicím k pasení dobytka pronajali, svojí štědrostí velmi rozšířila. Také se v pověsti praví, že po svém činu odebral se rytíř Slatinský do Krumlova, kde byl hejtmanem (pamětní kniha fara Nakří). Jiná pověst praví, že po svém činu odjel do Španěl, boje se trestu královského a po něm převzaly majetek jeho 3 dcery, z nichž poslední, Eva Slatinská, onen náhrobek na zdi kostela má (pozn. kronikáře). Při opravě kostela r.1897 tehdejší farář Zvetler chtěl otevříti hrobku, jež se pod hlavním oltářem nalézá a kde jsou snad pochovány všichni držitelé panství Dívčic. Před oltářem dělníci zdvihli dlažbu, odkryli nához země, pod kterou se objevila cihlová klenba. Stavitel však nedal svolení k probourání klenby, boje se, by tato se nezřítila a jiný vchod se nalézti nemohl, zanechali tedy pokusu o otevření. Za oltářem jsou ve zdi dva kruhy železný, jest tedy domněnka, že se pravděpodobně před ně náhrobní kameny hrobku kryjící otvíraly. Že se v zakristii sloužila mše svatá, nemohli tudíž zde ničeho dělati.  V kostele jsou také 4zvony.


Dále je v obci památkově chráněná:
Fara, která je nyní v soukromých rukou.

Márnice a zeď kolem kostela, která ohraničuje starý hřbitov na kterém se od roku 1980 nepohřbívá. Tato památka je v majetku obce Nákří
 


Počet přístupů 967631.